čtvrtek 21. září 2017

3D a umění



3D a umění? Jde to! Japonská show by Ishikawa Watanabe Laboratory - aneb vývoj jde vpřed mílovými kroky:
DynaFlash is a new projector technology developed by the Ishikawa Watanabe Laboratory, which enables filming at 1,000 fps, making it one of the fastest in the world. The team also utilised high-speed sensing and 3D mapping technology along with precise depth measurement and high-speed 2D tracking technology to create the mapping system that captures the famous duo made up of choreographer Aya Sato and her dance partner Bambi.

neděle 17. září 2017

Už víte proč je dobré nechat si udělat 3D sken svého domu? Získáte v něm totiž i stavební plány :)



Ve své praxi inspektora nemovitostí se poměrně často setkávám s tím, že ke kontrolované nemovitosti neexistuje ověřená dokumentace odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. U starších staveb dokonce neexistuje vůbec žádná dokumentace. Co je však zarážející, že často ani u developerských výstaveb majitelé nových hromadně stavěných rodinných domů žádnou projektovou dokumentaci neobdrží.
O povinnosti vypracovat PENB (průkaz energetické náročnosti budovy – zkráceně „energetický štítek“) při prodeji nemovitosti se všeobecně ví a kupující je zde poměrně dobře chráněn zákonem (prodávajícímu nejenže hrozí pokuta, ale kupující může bez PENB teoreticky i odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny).

Co se týká stavební dokumentace, povinnosti pro vlastníka stavby jsou jasně stanovené zákonem. Jmenovitě stavební zákon (č.183/2006 Sb. v platném znění) v § 125 jasně ukládá vlastníkovi stavby uchovávat dokonce ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení a tuto dokumentaci při změně vlastnictví odevzdat novému vlastníkovi.

U novostaveb rodinných domů by to neměl být problém. Součástí předávání nové nemovitosti obvykle bývají všechny různé protokoly o revizi zařízení, uživatelské návody, originální nebo ověřený PENB atd. Kromě těchto „papírů“ by však měl nový vlastník trvat i na předání projektové dokumentace, a to nejen té pro stavební povolení (zjednodušeně řečeno té, podle které bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru).

Z mnoha důvodů by měl nový nabyvatel trvat i na odevzdání podrobnější prováděcí dokumentace (tzv. dokumentace pro provádění stavby). Jednak je tato dokumentace podrobnější, jednak často dochází k určitým např. klientským změnám, které v původní projektové dokumentaci nejsou postiženy.

Horší situace může nastat u starších staveb, kde žádná dokumentace neexistuje ani v archivu příslušného stavebního úřadu, popř. archivovaná dokumentace už neodpovídá současnému stavu. V tomto případě by měl předchozí vlastník pořídit alespoň zjednodušenou dokumentaci stavby (tzv. pasport stavby) a nechat ji následně stavebním úřadem ověřit.

Co hrozí (i novému) vlastníkovi stavby, pokud nemá aktuální dokumentaci?

Pomineme-li čistě praktické důvody spojené s užíváním a údržbou nemovitosti, chybějící nebo nekompletní stavební dokumentace se nám vymstí i při jakémkoli novém záměru v budoucnosti. Stavby se během doby různě přizpůsobují novým nárokům uživatelů, technologiím atd. Při jakékoli změně stavby (stavební úpravy, přístavby, změny využití atd.) pak budeme muset stejně předložit úřadům platnou dokumentaci odpovídající skutečnému stavu a nezbyde nám než ji nechat nově zpracovat.

Dokumentace se nám bude hodit i při různých žádostech o dotace (na zateplení, změnu zdroje vytápění atd.) z národních nebo evropských dotačních programů. Koneckonců i pro udržování nemovitosti v provozuschopném stavu, plánování oprav atd. se bez dokumentace udržované v pořádku neobejdeme.

V nejhorším případě nám dokonce hrozí, že budeme muset nezdokumentovanou stavbu i zbourat. Pravda, toto krajní řešení určitě nehrozí majitelům novostaveb. Ale u starších staveb, zejména těch velmi starých, ke kterým byly v průběhu věků přistavovány různé přílepky, anebo u různých vedlejších staveb typu „kůlny“, je taková situace celkem reálná.

Stavební zákon sice pro případy starších staveb, u kterých se nedochovala dokumentace, popř. vůbec nebyla pořízena, zná již zmíněnou zjednodušenou dokumentaci stavby (tzv. pasport stavby), tu však nemusí automaticky ověřit, pokud vlastník neprokáže, že stavba byla v minulosti řádně povolena a zkolaudována (např. důkazními materiály, úředními listinami, výpověďmi atd.).

Může se tedy klidně stát, že koupíte např. starší rodinný dům se samostatnou garáží, což vám prodávající nebo realitní makléř budou prezentovat jako jednu z výhod této nemovitosti. Po letech spokojeného užívání draze koupeného domu se váš soused špatně vyspí, udá vás na stavebním úřadě, že mu na jeho pozemek stíní vaše načerno postavená garáž, a stavební úřad musí konat. V nejbližších dnech můžete v poště očekávat výzvu k odstranění stavby…

Z pozice kupujícího nemovitosti je tedy vhodné při jejím přebírání trvat na předání včetně aktuální stavební dokumentace a ideálně to mít zakotveno v kupní smlouvě.

Autor: Ing. arch. Petr Tichota, inspektor nemovitostí pro oblast Prahy a Středočeského kraje

pátek 1. září 2017

Formwerk3D pomáhá 3D skenovat vzácnou bustu starověkého egyptského faraóna Achnatona

Až dosud, pokud byste chtěli na vlastní oči uvidět onu vzácnou starodávnou egyptskou bustu krále Achnatona (Akhenatena), museli byste se prodrat davem v Hannoverském muzeu Augusta Kestnera a projít i několikacentimetrovou vrstvou ochranného skla. Nyní však díky technologiím 3D skenování nemusíte ani vyrazit do Německa, ani vyrazit ochranné sklo, abyste uviděli ono ohromující umělecké dílo na vlastní oči 👀. 


Busta, která byla nalezena s vápencovou korunou, pochází z 18. dynastie, když byl Achnaton v Egyptě faraónem. Spekulace o bustě, která se našla v ruinách Hermopolis, odhadují, že to bylo pravděpodobně z pozdních fází jeho vlády a líčí faraona jako mladého muže.

Ve spolupráci s místní 3D tiskovou službou Formwerk3D nedávno německé muzeum zahájilo projekt digitálního snímání a zachycení starodávného poprsí faraóna. Pro dokončení skenování použil tým Formwerk3D celou řadu 3D snímacích zařízení, včetně 3D skeneru Artec Eva-M, fotogrammetrie a RTI.




Jak vysvětlil tým pro digitální snímání, skener Artec s nižším rozlišením byl použit k reprodukci poprsí v reálných rozměrech, což pomohlo zlepšit ostatní skeny. Fotogrammetrie byla použita k zachycení obrazů busty s vysokým rozlišením, které byly společně spojeny a zpracovány v kanceláři společnosti Formwerk3D.

RTI, nebo Reflectance Transformation Imaging, byla použita k jemnému zachycení detailního reliéfu povrchu (popisují ji jako 2.5D model) busty. Tato metoda zahrnuje nastavení stacionární kamery před objektem a průchod jasným světlem nad předmět, postupně osvětlovat každou část poprsí. Vzhledem k tomu, že fotoaparát zachycuje každou fázi osvětlení, lze výsledné snímky zpracovat společně a vytvořit tak vysoce detailní povrchový sken díla.




3D skenování nabídlo muzeu způsob, jak digitálně zachovat slavnou a jemnou bustu zcela neinvazivním způsobem, díky kterému byla vystavena minimálnímu riziku poškození. Které by nastalo, při tvorbě klasického sádrového modelu. Jak potvrdil Formwerk3D, dokázal dokončit všechny skeny busty během několika hodin, což znamenalo, že starobylý egyptský artefakt mohl být velmi rychle vrácen do svého úkrytu, pancéřovým sklem chráněným, jakoby obrněným obalem.

3D skeny Achnatonova poprsí, stejně jako mnoho 3D modelů artefaktů, mohou být použity pro řadu aplikací. Například digitální 3D model může umožnit mnoha vědcům - odkudkoli na světě - současně zkoumat Achnatonova poprsí ve velkém detailu, aniž by čekali na návštěvu originálu.




Navíc 3D skenování umožní podrobnější prohlídku detailů bez rizika vzniku poškození původního artefaktu. Výzkumníci jsou také schopni vytvářet nové obrazy poprsí, aniž by museli přesunovat nebo měnit cokoliv z původního poprsí.

Muzeum má nyní také možnost uvedení 3D modelu egyptské busty on-line, což všem lidem umožňuje vidět ohromující portrét bez nutnosti cestování po celém světě. A naopak láká nové návštěvníky k prohlídce muzea. 



"Tyto 3D modely mohou být zobrazovány nezávisle na platformě, a tak přitahují návštěvníky k originálům," říká Formwerk3D na svých internetových stránkách. "Kromě možností čistě vizuálních prezentací mohou být tyto online modely opatřeny písemnými a akustickými anotacemi, které vždy poskytují prohlížejícímu správný kontext."

3D model může být také prezentován v muzejním prostoru, protože by mohl nabídnout návštěvníkům interaktivní a hluboký pohled na všechny úhly starověké poprsí, a to při pohledu na původní kus. K dalším možným aplikacím patří vytváření hmatových 3D výtisků poprsí pro zrakově postižené a 3D miniatury tisku, které se mají prodávají v obchodě s dárky.



Muzeum August Kestner se věnuje novému muzejnímu trendu zachycování starobylých artefaktů a slavných uměleckých děl pomocí technologií 3D skenování s vysokým rozlišením. V Japonsku se vyvíjí úsilí o zachování buddhistických soch a dalších kulturních artefaktů pomocí 3D skenování, zatímco tato technologie také pomohla digitálně obnovit starověké památky zničené ISIS v Sýrii.

A jak to bude v České republice? Budoucnost nám ukáže. 

ZDROJ: zde